Jako každé ráno šel devětadvacetiletý bankéř David do práce. S davem spěchajících lidí vystoupil z metra, koupil si noviny, prošel skleněnými dveřmi a s úsměvem na tváři ho přivítala recepční Zuzka. Ráno jako každé jiné se přece jen v něčem lišilo. David měl předstoupit před svého šéfa a představit mu svůj nápad, geniální systém banky pro mladé.

Za chůze se letmo podíval na svůj odraz ve skleněné stěně oddělující bankovní přepážky a suverénně si vykračoval ke kanceláři ředitele banky.

„Pan ředitel už vás čeká,“ řekla mu blonďatá sekretářka a jemně pokynula směrem ke dveřím. David se na vteřinu zarazil. Zapochyboval o svém plánu, ale nakonec vztyčil hlavu a jistým pohybem otevřel dveře.

„Dobrý den, pane Linharte. Četl jsem podklady a jsem na vaši prezentaci zvědavý,“ přivítal ho ředitel a Davida tato slova úplně odzbrojila.

„Děkuji a dovolte mi, abych vám svoji myšlenku podrobněji představil. Jedná se o zpříjemnění bankovních služeb pro mladé lidi, kterým se současný systém může zdát na první pohled složitý a nepřehledný. Jedno z oddělení naší pobočky bychom předělali na moderní centrum, kde by pracovali experti na studentská konta a uzavírali jen smlouvy pro mladé. Vtip je v tom, že těmi experty by byli sami studenti. Středoškoláci se zájmem o bankovnictví a ekonomii by se připravovali na další studium a vysokoškoláci by si v tomto oddělení mohli odbývat povinné stáže. Prošli by odborným školením, kde by se naučili všechny důležité věci - jak sepsat platnou smlouvu, jak se chovat ke klientům a získali by tak zkušenosti, které využijí nejen ve škole, ale případně i v budoucím povolání.

Sekce pro mladé by byla jakousi bankou v bance. Hospodařili by se svými příjmy, získávali nové klienty, a to jak mezi spolužáky, tak při speciálních akcích. Byli by samostatní, řešili by problémy, nanečisto a přitom doopravdy by zkoušeli práci v bance. Náplň práce by byla různá, noví pracovníci, již řádně proškolení a s prověřenými znalostmi, by začínali u počítačů, kde by zodpovídali dotazy na internetu.

Motivací k postupu na vyšší pozice by byl symbolický plat, který bude záviset na počtu i kvalitě zodpovězených otázek. Samozřejmě, naši studenti nebudou profesionálové, ale ve svém zájmu by se měli snažit, k dispozici budou mít odborné manuály, kde najdou většinu odpovědí.

Dalšími pracovníky budou vysokoškoláci a ti budou mít na starost zodpovědnější úkoly jako jednání s klienty tváří v tvář a následné sepisování smluv. Budou se podepisovat smlouvy při zřízení účtu a vydání platebních karet. Zde budou moci pracovat samozřejmě jen plnoletí a prověření lidé.“

„A vymyslel jste i nějaké nové produkty pro mladé klienty?“ využil krátké odmlky bedlivě poslouchající ředitel.

„Ano, i o tom jsem přemýšlel. Promluvil jsme s několika školáky a poptal jsem se na jejich představy o ideální bance. Musím říct, že některé odpovědi mě zaskočily a inspirovaly.

Naše oddělení by nabízelo dva produkty. První by se jmenovalo jednoduše Student a bylo by určené pro mladé lidi, které si nechtějí se svým účtem lámat hlavu. Nechtějí si své úspory schraňovat doma pod kobercem a přitom chápou, že banka potřebuje vydělat. Pokusili bychom se nabídnout jim co nejvíce bezplatných služeb a náklady na ty ostatní bychom se snažili snížit na minimum. Předpokládám, že zdarma by bylo zřízení a vedení účtu, převody peněz v rámci banky a samozřejmostí je dobíjení kreditu mobilního telefonu. Bezplatné by byly dva výběry z bankomatů měsíčně, za ty ostatní by se platilo symbolických šest korun. Obojí se týká pouze bankomatů našeho podniku, poplatky konkurenčních přirozeně sponzorovat nemůžeme.

Druhým produktem by byl účet Student Ekonom. Domnívám se, že to je úplná novinka. Bude určený pro studenta, který uvažuje, počítá a myslí ekonomicky, to znamená, plánuje budoucnost. Bude platit paušál, který se vypočítá ze služeb, které si aktivuje. Základem bude standardní program student, k němu si pak může aktivovat další služby z nichž se vypočte paušál. Může si plánovat třeba výběry z automatu. Jednou bude chtít vybírat pětkrát za měsíc, tak si zadá, že příští měsíc bude vybírat pětkrát. Všechny výběry budou po dvou korunách a bude to tak výhodné jak pro něj, tak pro banku. Jindy bude chtít vybírat třeba jen jednou, to když bude například v zahraničí. Co se týká cestování, bude mít možnost připlatit si ke kartě cestovní pojištění. Všechny aktivace i deaktivace bude provádět přes internet. Na každý den – v případě pojištění, měsíc – v případě výběrů z bankomatu, či rok – karty nebo certifikáty, si bude zapínat či vypínat služby podle potřeby.

Pokud si klient bude chtít aktivovat Studenta Ekonoma, jen podepíše smlouvu, aby bylo legislativě a administrativě učiněno za dost.

K platbám přes internet můžou studenti využít charge karty, přes internetové bankovnictví by dali příkaz k jejímu dobytí a ten by byl po potvrzení vykonán. Vysoká míra zabezpečení a téměř žádné omezení, to osloví nejen studenty, ale třeba i klasické klienty. To znamená dobíjecí karty pro platby přes internet, zabezpečení, certifikáty, uživatelé si budou moci zvolit typ platební karty, který jim bude nejvíce vyhovovat. A pro teenagery by bylo určitě zajímavé, kdyby si mohli vytvořit vlastní vzhled karty.

Zkrátka veškeré služby budou směřovat k tomu, aby se studenti v bance cítili jako doma. Budou s nimi jednat vrstevníci, s tím souvisí i dorozumívací jazyk typický pro současnou mládež. Poskytneme jim komfort dobíjení kreditu do mobilu, bezproblémové platby přes internet i nízké náklady na provoz účtu.

Já si celé centrum vezmu spolu s partou spolupracovníků na triko, budeme našim mladým pomáhat a časem služby rozšíříme i pro veřejnost. Budeme pořádat odborné semináře pro zájemce o bankovnictví, chystáme přednášky vysokoškolského typu jak o současných bankovních systémech, tak třeba o historii a vzniku.

Mojí ideou je vytvořit moderní vzdělávací instituci postavenou na praxi a kvalitních teoretických základech. Časem by si studenti mohli vyzkoušet uspořádat například dětské dny, ale…“

„…to už je hudba budoucnosti, rozumím vám,“ přerušil s úsměvem Davidův proud myšlenek ředitel. „Nezní to vůbec špatně, naopak. Nějaký kapitál pro rozjezd oddělení pro mladé v naší bance snad najdeme. Bylo by však dobré, kdyby bylo časem soběstačné,“ dodal.

„S tím počítám. Nejprve sestavím tým schopných lidí. Natisknu letáčky, plakátky a vyrazím přímo do škol. Jsem si jistý, že mezi mladými nejsou jen narkomani a povaleči, ale také mladí nadějní bankéři. Moc vám děkuji za podporu, pane řediteli.“

„Bude to sice stát ještě hodně času, přemýšlení a realizace také nebude jednoduchá, ale jsem rád, že v naší pobočce zaměstnáváme kreativní lidi. A ti mají u mě vždy dveře otevřené.“

Sazebník pro programy Student a Student ekonom