IDEÁLNÍ BANKA 21. STOLETÍ očima studentky Moniky Čermákové


03. 03. 2011  20:01     Monika Čermáková     komentáře (1)

Je ráno. Další semestr na vysoké škole je tu. Vše začíná pohledem do mé peněženky. Návštěva města a bankomatu po prvním školním dni mě nemine. Už to zase vidím, dlouhá fronta, nervózně čekající lidé se sice snaží dodržovat diskrétní vzdálenost, ale bystrému oku stejně neunikne, kolik bankovek si uklízím do peněženky...





Podívejme se jen na takový průběh voleb. Komise, která stejně nemůže moji volbu ovlivnit, je bezpečně ukryta za plentou. Každému je jasné, že když už jsem volit přišla, některý z volebních lístků do obálky nakonec vložím. Nikdo ovšem neví jaký. A proč to tedy není podobné i při výběru z bankomatu? Každému je jasné, že si asi nějaký obnos od bankomatu odnesu, ale mojí zbraní před případným zlodějem nebo pouze zvědavým a závidějícím okem by byla ta skutečnost, že by nikdo nevěděl, kolik jsem si ve skutečnosti vybrala a jestli vůbec! Co když jsem si naopak peníze vkládala anebo se pouze ujišťovala o zůstatku na mém kontě? Moji představou nejsou látkové plenty, které se používají při volbách, ale umístila bych bankomaty do prostoru ohraničeného minimálně ze tří stran, aby byla ochrana mého soukromí co možná největší. Konečně jsem vystála frontu a můžu se neohroženě vrhnout k bankomatu. Ale co teď? Jak co nejdiskrétněji vyťukat PIN? Podle rady mého taťky klávesnici jednou rukou zakrývám, ale stejně! Zloději jsou v této době tak chytří, že je tohle jen tak nerozhodí! Představme si, jaké by to bylo, kdybychom pro identifikaci používali například otisk prstu nebo snímání oční rohovky? Neměli bychom co zapomenout, těžkopádné maskování PINU do data narození či do výpočtu, který máme napsaný na papírku nenápadně uloženém v peněžence, bychom si taky mohli odpustit! S klidným pocitem, že mě už nemůže nic vyvézt z míry, co se peněz týče, a s jedním poctivě vydělaným nafialovělým papírkem v peněžence pokračuji směle dál do víru velkoměsta, abych se zase během pár dní mohla s tváří pana Palackého rozloučit. Loučení je rychlé a bolestné, to známe všichni, ale kde stále hledat zdroj příjmů pokud nechceme o veškeré peníze prosit u našich rodičů? Nejhorší je, že u většiny studentů není problémem lenost, nebo nedostatek času, ale minimální příležitosti. Proč banky nevidí veliký potenciál právě ve studentech vysokých ekonomických škol? Během studia se učí velké množství teorie, ale co si budeme říkat, praxe je nenahraditelná. Nehledě na to, že v každé bance probíhá určitý proces trochu jinak a od toho se odvíjí i odlišnost pracovních postupů a náplně práce vůbec. Ale právě toto je ve výsledku tím nejdůležitějším, co by měl nový zaměstnanec co nejrychleji pochytit a ovládat.  Proč nenabídnout studentům možnost, aby se již během studia připravovali na práci na určité pozici a po získání titulu už by byli pro banku plnohodnotným zaměstnancem bez ztráty času na zaučování. V dnešní době je většinou požadována práce na poloviční úvazek, což při presenční formě studia není vždy plně realizovatelné. Navíc jsou studenti jako brigádníci přidělováni na oddělení komunikace se zákazníky, kde se těžko mohou dozvědět něco více o vnitřním chodu banky a jejich procesech. Při současném velice vysokém procentu vysokoškolsky vzdělaných lidí je z mého pohledu naprosto nepochopitelné, kolik nekvalifikovaných, ale z pohledu vedení zkušených pracovníků zabírá místo čerstvým absolventům? Jejich zkušenosti získané během skoro celoživotní spolupráce s bankou je stále staví do lepší pozice. Ale proč? Tak jako se vyvíjí technika, věda, lidstvo, vyvíjí se i bankovnictví a služby v něm poskytované. Zeptejme se sami sebe. Jsou opravdu tito zaměstnanci schopni všechny tyto pokroky zachytit a nabídnou zákazníkům i nejnovější produkty a uspokojit jejich potřeby?     Při zařizování dalších nezbytností a pobíhání po městě si uvědomuji, že mám ještě pár let čas, než budu otázku pracovní pozice vůbec řešit. Nejprve musím vysokou školu dokončit, abych se mohla s titulem Ing. ucházet o vysněnou práci. Prvním záchytným bodem je úspěšné ukončení bakalářského studia, což bez napsání bakalářské práce není možné. Každý si tím projde. Termín nahlášení tématu se blíží. Spolužáci už mají jasno. Jen Vy stále nevíte. Kdo poradí? Otálíte, protože byste svou prací byli rádi někomu nápomocní. Nechcete napsat 40 stránek o čemsi, ale co kdyby Vámi zjištěné informace byly užitečné třeba k lepšímu fungování banky? Mojí představou je, že by banky mohly každý rok vyhlašovat témata k zamyšlení, návrhy na výzkum ať už marketingový, trhu či spokojenosti zákazníka. Výhoda by byla pro obě strany. Student by měl podporu ze strany instituce, která by byla ochotná a hlavně schopná poskytnout mu velké množství informací. Navíc by se mu naskytla jedinečná příležitost proniknout do nitra banky a seznámit se s velkou spoustou nových lidí. Získá nejen kontakty a známosti, ale také dobrá doporučení pro případnou pozdější spolupráci. Instituce by zase ušetřila čas a peníze za placení pracovníka, který by se musel touto problematikou zabývat. Během přemýšlení o tématu bakalářské práce mi nějako vyhládlo. Zastavím se proto v nedalekém obchodě s potravinami. U pokladny si ale neuvědomím, že se částka, kterou mám zaplatit, je příliš nízká na to, abych mohla použít kreditní kartu. A to mám ještě štěstí, že je to v tak malém obchodě vůbec možné. Musím proto udělat, čemu se snažím co nejdéle vyhnout! Rozměnit velkou bankovku. Nejdříve si vyslechnu nepříjemnou poznámku prodavačky, že mi vydá všechny drobné a co je to za způsoby. Mně se srdce štěstím zrovna také nerozskočí, když si představím, o kolik dkg bude moje peněženka těžší pod tíhou všech těch pečlivě nasbíraných kováků. Ale co to držím v ruce? Asi naschvál jsem od paní prodavačky dostala pětisetkorunovou bankovku ve velice špatném stavu. Na první pohled ani nebylo možné poznat, jestli je opravdu pravá. Sice jsem věděla, že mi jí v bance bez problémů vymění za jinou, ale Vám se ještě nikdy nestalo, že jste si nebyli jistí, zda bankovka, kterou jste právě v obchodě dostali, není padělaná? Kolikrát si říkám, že bych si to měla jít někam ověřit, ale kam? Budou na mě v bance koukat jako na blázna a ještě já budu ta podezřelá? Radši jí co nejrychleji utratím a nebudu to řešit! Ale to je právě ta chyba! Nebylo by vůbec špatné, kdyby byly na pobočkách bezplatně dostupné přístroje na identifikaci padělaných bankovek. Lidé by se sami mohli podílet na odhalování padělaných sériích a pomoci tak v úsilí policie. Ale vraťme se ještě k platbě kartou. Proč si banky účtují tak veliké procento za platbu? Bylo by to ku prospěchu nejen bank, ale hlavně obchodů, aby lidé více utráceli. A to pro ně přece nebude žádný problém. Ba naopak! Vytahovat z peněženky další peníze na nákup ne tak potřebné podzimní bundy dělá mnohem větší problémy, než když se jednou za čas podíváme na snížený stav našeho konta přes internetbanking. I v dnešní době je velké procento lidí, kteří u sebe hotovost prakticky nenosí, a myslím si, že se toto procento bude i nadále zvyšovat. Zvláště pak až přejdeme na euro. Bude nám chvíli trvat, než si na nové ceny zvykneme a přestaneme donekonečna přepočítávat na české koruny, jako jsme to doposud dělávali jenom na dovolených v zahraničí. Z ničeho nic se naše platy, kapesné a výdělky z brigád smrsknou do mnohem menšího obnosu, což na mě bude zpočátku působit velice depresivně. Tak si uvědomme, že z 1000 Kč, které tak obyčejně v peněžence nosíme, nám v průměru zůstane pouhých 40 euro. Konečně jsem doma. Zařizování ve městě mě vždy tak unaví. Tak jako pokaždé odpoledne zamířím do schránky. Ale ne! Až moc dobře povědomá podlouhlá obálka. Už si přesně umím vybavit, co mě zase čeká. Luštění a pátrání po nesrozumitelných částkách, které si banka bez ostychu odečte bez mého vědomí. Hned teď se vydám zpět do banky a nechám si vše pěkně vysvětlit! Také znáte ten seznam účetních položek na konci vašeho výpisu z účtu! Částky se sice většinou pohybují do 20 Kč, ale pokud si to vynásobíte počtem měsíců a klientů, které jedna instituce má, je to neuvěřitelné číslo. Proč je necháme takhle na nás vydělávat? Byl by veliký problém rovnou do výpisu uvádět přesně, za jakou transakci byl poplatek účtován? Víte, asi by tak banky riskovaly, že by se i méně šťouraví klienti pozastavili nad absurditou některých poplatků. Ideálním případem by samozřejmě bylo poplatky úplně zrušit, ale držme se trochu reality. Když už tu máme i poplatek za to, že mi na účet peníze přijdou, z čehož banka těží hned dvakrát, pojďme jí to nehorázné vydělávání trochu ztížit. Novým zákonem bych nařídila každému takto vydělávajícímu institutu, aby byl povinen určité procento takto získaných prostředků odvádět. Zaměřila bych se na státní sbírky, charitu, na nakoupení lepšího nemocničního vybavení, anebo třeba i na pomoc státu při přírodních katastrofách. Dobrého uplatnění by se peníze dočkaly i při investování do začátku dětí, které v 18 letech vyjdou z dětského domova. I přes všechny snahy úřadů, státu ale i sponzorů není možné všem zajistit plnohodnotný start do jejich nové fáze života. Já, jako poplatky platící klient, bych měla pocit aspoň malého zadostiučinění a uspokojení z pomoci druhým. Ale snad nejdůležitějším předpokladem k tomuto procesu a k jeho spravedlivému fungování by byla poctivost, spolehlivost a hlavně neúplatnost zaměstnanců, kteří by za celý průběh nesli zodpovědnost. Při cestě do banky sleduji nespočet reklamních poutačů a billboardů, které mě lákají na nejrůznější produkty, snížené úrokové sazby a výhodné hypoteční úvěry. Díky oboru, který studuji, pro mě není tak velikým problémem většině pojmů porozumět. Jak se mají ve všech těch lákadlech, produktech a nabídkách orientovat lidé, kteří nemají ekonomické vzdělání anebo například starší generace? Banky využívají rčení, které je v tomto případě na sto procent pravdivé. Neznalost neomlouvá! I když je základem slova reklama kořen klam, nepovažuji za kompetentní a na úrovni, aby se jednotlivé instituce pouze předháněly v co nejmenší velikosti fontu písma, kterým je pod velikým titulkem vysvětleno, že výhodu, která je Vám nabízena, prakticky vůbec nemůžete využít!             Jednoduchost a srozumitelnost reklam by podle mě vzbudila mnohem větší zájem, než doposud. Opatrnější lidé se raději nebudou pouštět do uzavírání nějakých smluv, pokud nemají v rodině nějakého odborníka, který by byl schopen objektivně zhodnotit výhody a nevýhody smlouvaných podmínek. Zkrátka naprosto běžný občan, který pouze souhlasí s tím, co mu jeho poradce nebo zainteresovaný známý poradí, nemá moc možností, jak si jejich rady někde ověřit, nebo sám navrhnout lepší variantu. Reklamní a rádo by informační letáky, kterých jsou v bankách plné stojany, jsou pro naprosté „neznalce“ stejně nevyužitelné. Ale kde a s čím začít, když se chci o svět bankovnictví zajímat? Stejně tak jako v první třídě začínáme se slabikářem a na vysoké škole končíme s mnoha set stránkovými skripty, mohly by existovat i stejně odstupňované informační letáky. Od začátečníků po pokročilé. Ideální banka by proto podle mého názoru měla zjednodušit podmínky uzavírání smluv a umožnit klientům, aby se lépe orientovali ve světě bankovnictví. Proč nezavést nějaké kurzy pro širokou veřejnost, kde by se mohli lidé například dozvědět, k čemu je dobré půjčit si tolik peněz za těchto podmínek, nezakládat si toto konto, ale raději jiné, protože je pro Vás výhodnější atd. Čím zřetelnější a průhlednější fungování banky a nabídka jejich produktů bude, tím více se lidé stanou důvěřivějšími. Budou mít dobrý pocit a budou klidní, že mají své peníze pod kontrolou. Čím důvěřivější veřejnost, tím více potenciálních klientů. A o to přeci ve výsledku jde, nebo snad ne? Dorazila jsem před jedinou pobočku mého bankovního institutu ve městě. Přivítá mě celkem moderně vypadající budova, komfortně vybavený interiér. Všude sklo, mramor, šedivá nebo černá barva. Místo působí důstojně, velkolepě, ale strašně chladně. Vzbuzuje ve mně respekt a nejistotu. Z nedaleko stojícího přístroje si vezmu lístek s pořadovým číslem a čekám. Zkusme si na chvíli představit teplé barvy, květiny, pozitivní obrazy a příjemně působící prostředí, do kterého se budeme rádi vracet! Co byste říkali tomu, využít veliké prostory například k menším výstavám děl začínajících umělců? Čekání klientů by rychleji utíkalo a mladí umělci by měli větší šanci, že se s jejich díly seznámí mnohem širší veřejnost, než kdyby museli navštívit nějakou galerii, či výstavní síň. Pro zrychlení komunikace mezi klientem a bankou bych začala mnohem více využívat internet a mobilní telefon. Pomocí internetových rezervací by se například klienti mohli přihlásit na určitou hodinu, kdy chtějí banku navštívit. Pomocí jednoduchého formuláře by vyplnili, jaký problém potřebují vyřešit a podle toho by byli přiřazeni na kompetentní oddělení. Při zodpovídání jakéhokoliv dotazu bych volila častější využívání internetové komunikace. Tím by se zmenšily fronty na pobočkách a urychlilo by se vyřešení klientských problémů. Náhle upoutal mou pozornost rozruch v hale, kterou způsobil bezradný cizinec. První zádrhel nastal hned po vstupu před strojkem s pořadovými čísly. V některých bankách se klienti rozřazují k jednotlivým přepážkám podle druhu jejich dotazu, nebo problému, který chtějí vyřešit. Jinde si pouze berou pořadové číslo bez závislosti na požadavku. Ale co si má česky nerozumějící jedinec počnout? Řešení nevidím v překládání každého nápisu, či popisku u tlačítek do angličtiny, nebo jiného světového jazyka, což by obtěžovalo naprostou většinu klientů, kteří jsou českého původu. Ale stačilo by přidání jediného tlačítka na informační panel s nápisem For English clients apod. Tak jsem konečně usedla na celkem pohodlné křesílko u přepážky. Paní sedící na druhé straně vypadala velice upraveně, snažila se plnit obecně uznávanou představu o kancelářském oblečení, ale myslím si, že červené ponožky v lodičkách neodpovídají žádné z nich. Bez větších problémů mi vysvětlila všechny účetní položky na mém výpisu z účtu. Ale na otázku jaké výhody získává klient, který k jejich bance přivede svého známého nebo kamaráda už odpovědět nedokázala. Po ukončení našeho rozhovoru mi dala několik propagačních letáků, které se zabývaly výhodnými účty pro seniory, a se strojeným úsměvem mi popřála krásný den. Jak vyřešit nesmyslné vybírání poplatků jsem již výše nastínila, ale proč nemůžu mít nějaké výhody, když osobně přivedu dalšího klienta? V mnoha marketingových výzkumech bylo dokázáno, že vlastní doporučení funguje jako jedna z nejlepších reklam. Mojí představou není igelitová taška s logem bankovního institutu naplněná propiskou, blokem, deskami a možná obalem na CD. Ale spíš bych uvítala získání nějakých služeb navíc anebo užívání zpoplatněných služeb zdarma. Co se týče odívání pracovníků v bance, zvolila bych taktiku stejné vizáže a podobně vypadajícího vzhledu. Nemám na mysli stejnokroj, ale co kdyby dámy měly třeba stejný šátek kolem krku a pánové kravatu nebo kapesníček v kapse? I taková maličkost může udělat veliký dojem a napomůže k celkové kompaktnosti zaměstnanců. Abychom se už nemuseli bát podobných překvapení, jako jsou například červené ponožky, doporučila bych povinné školení, kde by se zaměstnanci dozvěděli, co by se z jejich šatníku mělo vyřadit a co ne. Také by nebylo na škodu, kdyby se z jednoho z mnoha manažerů jednou za čas stala „módní policie“, která by na všechno přísným okem dohlédla.      Krásný den jsem měla, ale utekl až moc rychle. Až pozdě jsem si uvědomila, že jsem ještě potřebovala zajít do směnárny. Co teď? Otevírací doba je nemilosrdná a příznivý kurz se může každou hodinu velmi nepříjemně změnit. No nic, musím to nechat na zítra. Ale co kdyby pro mě otevírací doba směnáren nemusela být v budoucnu tak omezující? Nemohla bych si peníze vyměnit přímo v bankomatu? Kurz by asi nebyl tak výhodný, jako ve směnárně, ale proč ne? Je to mnohem pohodlnější a rychlejší. Navíc bezpečnější. Při výměně větších obnosů bych u sebe nemusela nosit tak velikou částku. Však víte, nejdříve vybere obnos v Kč. Potom se strachujete, abyste to v pořádku donesli do směnárny a pak se ještě klepat cestou domů. To jsou tedy alespoň mé pocity. S mojí drobnou a malou postavou bych proti nějakému „ hej dej mi všechno, co máš u sebe“ neměla žádnou šanci. Tuto službu byste také ocenili na dovolené v cizině, kdybyste se ocitli v nečekané situaci, která potřebuje větší finanční obnos. Internetbanking je velice rozšířenou a užitečnou službou. Stejně tak, jako díky němu můžete posílat peníze z účtu na účet, mohli byste si poslat peníze k Vám domů. Pouze byste zadali částku, kterou chcete vybrat a poslíček by Vám jí dovezl přímo na místo bydliště. Tuto službu by například využili handicapovaní, nebo postižení lidé, pro které je takováto banální operace úkolem třeba i na celý den. Nehledě na to, že by to ušetřilo čas dlouho pracujícím jedincům, kteří by nemuseli po práci jezdit přes celé město do pobočky nebo k bankomatu a mohli radši domů za svou rodinou či kamarády. Po náročném dni ulehám do postele s uspokojivým pocitem, že se mi podařilo zařídit, vše co jsem potřebovala a o ideální bance si nechám zdát krásné sny. Zdroje (loga): www.uhk.cz

                        www.bankovnipoplatky.com



IDEÁLNÍ BANKA 21. STOLETÍ očima studentky Moniky Čermákové

?
?...
Diskutovat (1)


Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili

29859837855

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

54,6


ČÍSLO TÝDNE - 54,6 právě tolik činil čistý zisk tuzemských bank za první pololetí letošního roku. Je to výrazný nárůst oproti roku předchozímu. Bankám se dařilo zejména díky vysokým úrokovým sazbám.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 24,5100
Kurz USD Americký dolar 1 USD 25,0030
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,0190
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 27,8640
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 25,2585
Kurz HUF Forint 100 HUF 5,7850
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 4,9626
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více