Výsledky průzkumu:
Jak je na tom střední třída v Evropě?


27. 04. 2012  01:05     BP.com     komentáře (0)

Zajímavé výsledky přinesla studie společnosti Cetelem, která mapovala chování střední třídy v evropských zemích a jejíž závěry společnost v úterý představila novinářům. Chování příslušníků střední třídy má pro ekonomiku evropských zemí klíčový význam, neboť střední třída je tahounem spotřeby, tj. tahounem motoru růstu. Krize se však nevyhnula ani jí. Pouze 37 % příslušníků střední třídy v Evropě je toho názoru, že se jejich finanční situace za posledních deset let zlepšila. Stagnace koupěschopnosti ve spojení s rostoucími nezbytnými výdaji na bydlení, zdravotní péči, vzdělání a další, značně omezuje jejich finanční možnosti.





Krize, krize, krize

Pokud jde o budoucnost, Evropané se dělí na dva tábory. Zatímco cílem spotřebitelů na východě Evropy je zvyšování životní úrovně za cenu toho, že budou více pracovat, cílem Západoevropanů je udržet si stávající životní úroveň za cenu omezení některých výdajů a usilovnějšího spoření. Příslušníky střední třídy v Evropě zneklidňují především změny zdravotnického systému, budoucnost jejich dětí a nepříznivý vývoj koupěschopnosti. Evropané obecně snižují výdaje, šetří a intenzivně spoří. Celých 58 % Čechů uvedlo, že si v roce 2011 utáhlo opasky. Omezení výdajů se týkalo v první řadě ošacení, volnočasových aktivit, cestování, pohonných hmot a energií. Protože jsou si vědomi pozitivních změn a svého sociálního vzestupu v porovnání s předchozí generací, obávají se, že jsou poslední generací, pro niž automaticky platilo pravidlo, že se bude mít lépe než rodiče. Důsledkem jsou tak obavy z budoucnosti a horečné investování do dětí, s cílem zajistit jim srovnatelnou životní úroveň a komfort, a to za cenu vlastních obětí.

 .

Krize doléhá na evropské spotřebitele již třetím rokem. Jejich nálada čtvrtým rokem po sobě klesá a je dosti chmurná. Češi vyhodnotili stávající obecnou situaci země 3,9 body z 10, což odpovídá evropskému průměru.

 

Graf 1

   .

Výjimkou je Německo, které je jedinou zemí, kde se nálada již tři roky po sobě zlepšuje a dosahuje vyššího hodnocení než v době před vypuknutím krize. Německá ekonomika zaznamenala silný růst (+ 2,9 % za rok 2011), jehož důsledkem je oživení ekonomiky a s tím spojený uspokojivý vývoj zaměstnanosti. Evropští spotřebitelé více než kdy jindy sázejí na spoření a chovají se spíše opatrně.

 

Rozdílná finanční situace

Pouze 37 % evropských spotřebitelů, kteří patří ke střední třídě, je toho názoru, že se jejich finanční situace během posledních deseti let zlepšila. 17 % se domnívá, že se jejich finanční situace nezměnila a v případě 46 % respondentů došlo k jejímu zhoršení. Pochopitelně přitom spotřebitelé poukazují na ekonomické faktory, a tak 38 % dotázaných tvrdí, že za zhoršení jejich finanční situace může zvyšování cen, 29 % uvádí jako důvod snížení svých příjmů (rostoucí nezaměstnanost, práci na částečný úvazek, pracovní smlouvy na dobu určitou, dočasná zaměstnanost, snížení mezd atd., což jsou nejvýznamnější faktory), zatímco 20 % respondentů uvádí jako hlavní důvod zhoršení své finanční situace zvýšení daní.

.

Dochází především k rychlé změně struktury výdajů domácností, přičemž nezbytné výdaje (na bydlení, zdravotní péči, vzdělání aj.) neustále stoupají. Koupěschopnost celkově klesá, což je dáno tím, že velká část rodinného rozpočtu, která jde na naplnění nákupního košíku či palivové nádrže, se neustále ztenčuje v důsledku stoupajících nákladů nejen na bydlení, zdravotní péči a vzdělání, ale i na telekomunikace a internet, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí našeho života. Bez ohledu na krizi však hodnotí příslušníci střední třídy v západní Evropě svoji materiální situaci jako obecně uspokojivou. Ve východní Evropě jsou výsledky méně optimistické. Střední třída v těchto zemích je sice zahrnována stejně bohatou nabídkou (výrobky, reklama, značky atd.), ale často nemá potřebné prostředky, aby si tyto výrobky mohla dopřát, a proto logicky zažívá větší pocit frustrace. 33 % českých respondentů hodnotí své majetkové poměry jako uspokojivé nebo velmi uspokojivé.

Graf 2

  

Výsledky průzkumu

Příslušníci střední třídy přehodnocují své priority v zájmu zajištění budoucnosti. Sociální zajištění, budoucnost dětí a koupěschopnost představují tři hlavní zdroje obav. Finanční dostupnost zdravotní péče je hlavním důvodem ke znepokojení příslušníků střední třídy téměř v celé Evropě. Pro 60 % dotázaných Čechů je zajištění kvalitní zdravotní péče prioritou do budoucna, budoucnost dětí považuje za svoji prioritu 52 % českých respondentů a 40 % Čechů se bojí, že v budoucnu nebude moci spořit na stáří. Ve východní Evropě převažuje záměr zvyšovat vlastní životní úroveň, obyvatelé západní Evropy si ji chtějí udržet. Východoevropané jsou přesvědčeni, že když budou více pracovat, podaří se jim zbohatnout. Respondentům, kteří se domnívají, že se jim podaří zvýšit příjmy (71 %) je zde podstatně více než těch, kdo mají v úmyslu snížit své výdaje (60 %).

.

CHCETE SI PODISKUTOVAT? DISKUSNÍ FÓRUM JE TU PRO VÁS

.

V západní Evropě pak převažuje záměr neztratit dosaženou životní úroveň. Západoevropané příliš nespoléhají na zvýšení svých příjmů, aby se tak mohli vyrovnat s poklesem své koupěschopnosti. Snižování některých výdajů je tak logickou reakcí. Výjimkou z tohoto obecného trendu je Německo, kde jsou záměry zvýšení příjmů a snížení výdajů v rovnováze. Celých 79 % respondentů udává, že během posledních 12 měsíců museli určitý plán odložit nebo od něj úplně upustit z finančních důvodů. 58 % Čechů si v roce 2011 utáhlo opasky. Omezení výdajů se u Čechů týkalo v první řadě ošacení, volnočasových aktivit a cestování, potravin a pohonných hmot či energií.

 

Výdaje na děti zůstaly beze změn

Synonymem zajištění budoucnosti je zajištění dětí. 55 % Evropanů, kteří patří ke střední třídě, tvrdí, že si dělají starosti o budoucnost svých dětí. Bez ohledu na finanční náročnost kulturních a sportovních aktivit téměř 80 % evropských domácností udává, že jejich děti mají stejný počet mimoškolních aktivit jako oni, nebo dokonce více. Příslušníci střední třídy neváhají sáhnout hlouběji do kapsy, když jde o to, aby jejich dítě drželo krok s módními trendy a nebylo jediné ze třídy, kdo nemá smartphone nebo značkové oblečení. Panuje obecný názor, že dítě by mělo mít vlastní mobil od 12,5 let. V Čechách si celých 56 % respondentů myslí, že by dítě mělo mít vlastní mobil mezi 7 až 10 lety. Lidé upřednostňují investice do dětí na úkor své osobní spotřeby. 78 % Čechů uvedlo, že jsou ochotni se uskromnit nebo se již uskromňují, aby nemuseli snižovat výdaje na své děti. Stále častěji dochází k tomu, že při odchodu do penze a se snížením příjmů, musí řada domácností financovat vstup dětí do pracovního procesu a současně podporovat staré rodiče. Tato situace je zcela nová a za jejím vznikem stojí jednak skutečnost, že rodiče mají často děti v pozdějším věku a to, že se dožíváme vyššího věku.

Graf 3

 


Výsledky průzkumu: Jak je na tom střední třída v Evropě?

Diskutovat (0)