Využívejte pouze služby důvěryhodných institucí, radí Dušan Zenáhlík ze společnosti Cetelem


24. 06. 2010  01:01     Aleš Rod     komentáře (0)

V reakci na téma úvěry a oddlužovací společnosti přinášíme exkluzivní rozhovor s Dušanem Zenáhlíkem, ředitelem Správy vymáhání pohledávek nebankovní finanční instituce Cetelem ČR, a.s.





BP.com: Pro řadu lidí jsou otázky financí spojeny pouze s bankou. Otázka na úvod – jak byste představil společnost Cetelem a charakterizoval podstatu jejího podnikání někomu, kdo o vás nikdy neslyšel? Společnost Cetelem ČR, a.s. patří mezi největší a nejvýznamnější nebankovní finanční instituce působící v České republice, a to od roku 1996. Je jednou z dceřiných společností francouzské banky BNP Paribas Personal Finance. Specializujeme se na poskytování spotřebitelských úvěrů. Poskytujeme splátkový prodej, osobní půjčky, vydáváme kreditní karty, financujeme motorová vozidla a nabízíme širokou škálu pojištění.   BP.com: Na našem serveru jsme několikrát upozorňovali na problémy českých spotřebitelů chápat všechny aspekty finančních produktů. Co si myslíte o průměrném českém dlužníkovi? Většina populace rozumí tomu, co půjčka je. Ví, že mu jejím čerpáním vzniká povinnost splácet, a ví, že půjčené peníze něco stojí. Svou možnost splácet však zpravidla poměřují podle výše měsíční splátky. To je v pořádku do té doby, než se stane neočekávaný problém a domácnost ztratí schopnost splácet řádně své závazky. Třetina českých domácností totiž neuspoří nic, další třetina jen do cca 10 % z měsíčního příjmu. To je málo. Mimořádné výdaje, jako rozbité auto, rozbitá pračka, ztráta zaměstnání, nemoc, pak finančně napnutý rozpočet překlápí do záporu a přichází velké komplikace.   BP.com: Myslíte, že jsou všichni spotřebitelé čerpající úvěry stejní? Ne, existují rozdíly, zejména v zodpovědném rozhodování o pořízení finančního produktu a obecně ve finanční gramotnosti spotřebitelů. Mimo to jsme zaregistrovali specifickou skupinu klientů, kterou lze nazvat „hladoví po penězích“. Tito lidé si půjčují peníze a až potom přemýšlí, co si za ně koupí. Je to fenomén posledních let a u těchto lidí evidujeme velké nebezpečí finančních problémů. Nemají totiž žádnou finanční rezervu.   BP.com: Jste ředitelem vymáhání pohledávek, tedy co se tématu týče člověk nejpovolanější. V čem vidíte zásadní pochybení dlužníků v problémech? Je jich dost. Obecně by se daly popsat jako chybné úkony klienta. Místo toho, aby začal ihned komunikovat s věřitelem a snažil se svou situaci aktivně řešit, čerpá další půjčky, aby mohl splácet ty původní, a neuvědomí si, že narůstající závazky dále zhoršují jeho finanční situaci.     BP.com: Vaši kolegové z oboru mi říkali o nedostatečné komunikaci ze strany klienta v problematické situaci, máte obdobné zkušenosti? Ano, obecně, klienti, kteří nemohou splácet své závazky v plné výši, s námi málo komunikují. Část z nich tomuto problému čelí poprvé, neví, co dělat a jaké jsou možnosti řešení. Proto doporučuji každému klientovi, který se do takové situace dostane, na nic nečekat a věřitele aktivně oslovit. Ve většině případů lze najít řešení přijatelné pro obě strany.   BP.com: Často se hovoří o rozdílné propustnosti žádostí o úvěr u bank na straně jedné a úvěrových společností. Jak vůbec skórujete (pozn. vyhodnocujete) bonitu klientů vy? Jedná se o know-how každé společnosti. Neřekl bych ale, že je velký rozdíl při posuzování klientů mezi bankami a v naší společnosti. Při poskytování úvěrů se řídíme zásadami zodpovědného úvěrování a každého klienta hodnotíme podle několika kriterií tak, abychom minimalizovali riziko nesplácení námi poskytnutých úvěrů. (Martin Malý, tiskový mluvčí): Posuzujeme několik vstupů (dotazník, osobní údaje klienta, historické záznamy), jsme jedním ze zakladatelů negativního registru dlužníků SOLUS, přistoupili jsme také do nebankovního registru klientských informací tzv. NRKI, sdílíme informace i s bankovním registrem klientských informací. Zajímavé je, že NRKI obsahuje i pozitivní informace, což je pro zodpovědné klienty přínosné.   BP.com: Jak postupujete, když se klient dostane do problémů? S klientem jsme po celou dobu života úvěru v úzkém kontaktu. Nesplácení sledujeme velmi bedlivě již od prvních dnů prodlení. Podle několika kritérií (historie splácení klienta, typ produktu, výše úvěru) volíme různé přístupy. Některým klientům stačí poslat upomínací SMS, jiným posíláme upozornění dopisem, dalším voláme a ptáme se na důvody prodlení, zkoumáme novou situaci klienta nebo celé domácnosti a podle toho s klientem hledáme společné řešení, které pomůže klientovi znovu řádně splácet.   BP.com: A co u klientů, u kterých výše zmíněné nezabírá? Klientovi se znovu snažíme vysvětlit, čeho se dopouští, a upozorňujeme na rizika takového jednání. Analyzujeme jeho životní situaci, možnosti pomoci z rodinného kruhu, potenciální další příjmy a navrhujeme řešení. Díky tomu, že s klientem dlouhodobě komunikujeme, jsme v tomto procesu úspěšní.   BP.com: A co ta zbylá část klientů? Zbylá část přechází do procesu právního vymáhání. To ovšem neznamená, že pro nás klient přestává být klientem a začíná být nepřítelem, to v žádném případě. I zde se snažíme v rámci našich možností mu vyhovět, jsme otevřeni dojednat s klientem oboustranně výhodné řešení a oprostit se tak od nepříjemných kroků, jako jsou žaloba a následná exekuce majetku.   BP.com: Jaké je procento těchto nejproblémovějších pohledávek? Vztaženo k celkovému objemu všech pohledávek se bavíme o jednotkách procent.   BP.com: Jaké máte zkušenosti s poměrně novými termíny osobní bankrot a oddlužení? Velká neznámá to byla především po nabytí účinnosti zákona (1. 1. 2008), zpočátku jsme registrovali jednotky případů. V loňském roce se zájem u našich klientů o toto řešení zvýšil, řádově asi tak 4krát až 5krát.   BP.com: Dostáváme se k nešvaru dnešních dnů, a to tzv. „oddlužovacím společnostem“. Subjekty jako Cetelem se s nimi dennodenně potýkají. Jsou opravdu novým fenoménem, nebo je registrujete déle? Obecně se neví, že řada těchto společností působí na trhu delší dobu, jen s tím rozdílem, že dříve měly jiný předmět podnikání – jsou to bývalé brokerské nebo zprostředkovatelské společnosti, které dříve nabízely hypotéky, stavební spoření, pojištění atd. V situaci, kdy s těmito subjekty řada finančních institucí přerušila spolupráci, zaměřily se tyto firmy na klienty, kteří jsou v problémech. Ze svého předchozího podnikání mají často data o domácnostech a mohou tak cíleně vytipovávat a vyhledávat osoby v problémech. (Markéta Šrámková, vedoucí oddělení vymáhání pohledávek): Přeorientování také souvisí se zákonem o insolvenci, první případy jsme zaregistrovali na konci roku 2007, tedy s datem účinnosti zákona. První taková společnost přišla z realitního sektoru, s poklesem realitního trhu se vrhla na služby tzv. oddlužení.   BP.com: Jak upozorňujete klienty na tyto instituce? Velmi důrazně je upozorňujeme, že informace předkládané těmito „oddlužovacími společnostmi“ jsou velmi zavádějící. Proces oddlužení, respektive osobní bankrot, existuje pouze jako možnost řešení úpadku dle insolvenčního zákona. Ostatní případy takzvaného „oddlužení“vedou pouze ke zhoršení situace dlužníka.   BP.com: Můžete jmenovat hlavní úskalí smluvního vztahu, který tyto společnosti nabízejí? Prvním je, že se společnost zavazuje pouze k projednání návrhu „řešení oddlužení“ klienta, což znamená, že se zavazuje k tomu, že bude kontaktovat věřitele, zjistí výši závazku a pak se bude snažit domluvit splátkový kalendář. Ve smlouvě jsou uvedena jména na trhu známých věřitelů, oddlužovací společnosti už ale nedodávají, že drtivá většina těchto věřitelů s nimi vůbec komunikuje a nepovažuje je za důvěryhodného partnera. Výčtem jmen největších hráčů na trhu klient dostává pocit, že mu oddlužovací společnost bude schopna zajistit úlevy u těchto věřitelů. Opak je ovšem pravdou. Druhým úskalím je princip tohoto smluvního vztahu. Funguje tak, že se klient zaváže měsíčně posílat částku „oddlužovateli“ a ten bude za úplatu přeposílat poměrnou část podle výše závazku jednotlivým věřitelům. V úvodu společnost získá od klienta administrativní poplatek v nezanedbatelné výši. Dokud není poplatek zaplacen, společnost nezačne pro klienta pracovat. To je podstatné. Poplatek má totiž být zaplacen např. do 90 dnů, poté se společnost zavazuje, že po 6 měsíčních splátkách předá klientovi informaci o tom, jakým poměrem byly které závazky uhrazeny. Tzn. klient je řadu měsíců bez informací a věří, že splácení jeho závazků je zajištěno.  Z pohledu věřitele by však měl žít v neklidu. Oddlužovací společnost za klienta platí – bez jakékoli dohody s věřitelem zasílá namísto pravidelné splátky úvěru částku výrazně nižší. Tato zaslaná částka tak většinou nepokryje ani smluvní úroky a dluh klienta narůstá. V tuto chvíli již věřitel přistupuje k vymáhání dlužné částky, které může v krajním případě skončit soudním a exekučním procesem, zejména pokud klient odmítá s věřitelem komunikovat.     BP.com: Na čem stojí podnikání těchto oddlužovacích společností? Byznys je prostý. Firmy vyberou administrativní poplatek v řádu tisíců. (Markéta Šrámková, vedoucí oddělení vymáhání pohledávek): V některých případech je poplatek rozpuštěn v první splátce, aby to vypadalo, že klient žádné poplatky neplatí). Za další, oddlužovací společnost se de facto stává dalším věřitelem, z měsíční splátky si bere desítky procent provizi, standardně mezi 15 až 30 procenty. Povinnost k tomuto je automatická, vyplývá ze smlouvy. „Oddlužovatel“ primárně uspokojuje své pohledávky a náklady a až pak platí věřitelům. Pro nás to například znamená to, že místo pravidelné měsíční splátky přijde při úměrném oddlužování pouze 10 až 30 procent splátky. Když se začneme klienta dotazovat, co se stalo, klient často nekomunikuje a odvolává se na oddlužovací společnost. Dluh klientovi narůstá, osobní reakce od klienta na naše opakované výzvy často chybí. A to je zásadní chyba.   BP.com: Oddlužovací společnosti také rády pracují s pokutami a penále… Přesně tak. Pokud klient nezaplatí pravidelnou měsíční splátku, mohou mu uložit např. až 10.000 Kč pokuty. Klient je také často povinen vystavit na řad společnosti bianko směnku, což je čistý šek, na který je možné dopsat jakoukoliv částku. To je velmi snadno zneužitelné. Skutečně platí, že pokud klient nekontaktuje tuto společnost, jež sleduje nic víc než svůj profit, ušetří si spoustu problémů. (Markéta Šrámková dodává): Negativní efekt může být daleko vyšší, všichni klienti jsou totiž motivováni k tomu přivést firmě další známé a kamarády, kteří jsou v podobných problémech. Je to styl nechvalně známého letadla. To je nebezpečné, protože pokud člověk v tísni oddlužovací společnosti uvěří, tak svými upřímně míněnými slovy lehce přesvědčí své známé či rodinné příslušníky.   BP.com: Uvítali byste nějaké legislativní omezení činnosti těchto institucí? Markéta Šrámková: Rozhodně by se mělo důsledněji pohlížet na tyto společnosti, zda inkasováním plateb od klientů náhodou neposkytují bankovní služby, na něž by dle zákona musely mít bankovní licenci. Odpovědné instituce by měly činnost těchto pochybných finančních poradců a zprostředkovatelů v zájmu spotřebitelů kontrolovat.


Využívejte pouze služby důvěryhodných institucí, radí Dušan Zenáhlík ze společnosti Cetelem

Diskutovat (0)


Bankám jsme v roce 2020 na poplatcích již celkem zaplatili

20570701396

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

655


ČÍSLO TÝDNE - 655 právě tolik bylo vyhlášeno bankrotů tuzemských podnikatelů jen v průběhu června tohoto roku. Jedná se o nejvyšší počet bankrotů za celý rok. Podnikatelé krachují zejména z důvodu postižení koronavirovou krizí. Ohroženi jsou podnikatelé podnikající v automobilovém průmyslu či turistických službách.


Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více